Vodopády České republiky

České středohoří Střední Povltaví Lužické hory a České Švýcarsko Krkonoše Jizerské hory Jeseníky Beskydy Slovensko-moravské Karpaty a Hostýnsko-vsetínská hornatina Povodí Mže a Teplé Povodí Berounky a Střely Krušné hory Šumava a dolní Povltaví Povodí Orlice Oderské vrchy a Moravská brána Českomoravská Vysočina Povodí Sázavy České republika

O vodopádech

Cílem tohoto serveru je představit všechny vodopády, které se nacházejí na území České republiky. Snažím se dodržet následující kritéria:

  • Vodopád vznikl přirozeně (vodopády vytvořené uměle jsou vymezeny zde)
  • Součin výšky vodopádu a jeho průměrného ročního průtoku je vyšší než 20 m*l/s
  • Sklon vodopádu je větší než 45°

Jednotlivé vodopády na stránkách neustále přibývají podle toho jak jsou objevovány při systematickém průzkumu naší krajiny. Také postupně přibývají obrázky už známých vodopádů, podle toho, jak se mi daří je najít na internetu, nebo vyfotit ve volném čase. Mnoho obrázků také dostávám od návštěvníků serveru (za ty velmi děkuji). Na stránkách je právě (duben 2023) popsáno přes 383 přírodních a 42 umělých vodopádů, k nahlédnutí je téměř 1300 obrázků.


Vznik vodopádů

Tak jako všechny objekty živé i neživé přírody mají i vodopády svůj životní cyklus - zrod, existenci a zánik. Zánik je většinou velmi pozvolný proces způsobený erozí. Odpovědět na otázku jak vodopád vznikl, to je výzva pro geology, kteří při své preciznosti vytvořili systematický přehled genetický typů vodopádů. Ten ve zjednodušené podobě vypadá následně:

Umělé vodopády - vznikly v důsledku lidské činnosti a to buď záměrně, nebo zcela neúmyslně. Umělé vodopády jsou odděleny do zvláštní sekce.

Přirozené vodopády - lze rozdělit na

  • Nepravé - vznikly na kamenných suťích, závalech nebo na půdě přirozeně zpevněné (třeba kořeny stromu). Do této skupiny patří například Vodopády svatého Wolfganga, Vodopády Suché Kamenice a také třeba Paštěcký vodopád a Sedelský vodopád, které vznikly na kamenech zpevněných kořeny.
  • Pravé - vznikly na pevném skalním podloží
    • Konstruované - vodopády si sami budují svoje skalní podloží (většinou z pěnovce), patří sem například: Císařský vodopád a Tachovský vodopád
    • Destruktivní - vodopády svoje skalní podloží erozí ničí a tím pozvolna zaniká. Tyto vodopády jsou u nás nejběžnější. Dále se dělí na:
      • Primární (konsekventní) - skalní podloží vodopádu existuje a je odhaleno bez přičinění vodopádu. Rozdělují se dále podle toho, jak vzniklo skalní podloží.
        • visutých údolí - vznikly na boční stěně údolí vyhloubeného erozí mohutnějšího toku. Například vodopád Kamarád.
        • ledovcových skalních prahů - vznikly na skalním prahu, který byl vytvořen erozí ledovce. Například Malý Labská vodopád.
        • krasové - vodopád padé mezi různými krasovými patry. Například Lopač a Rudické propadání.
      • Sekundární (subsekventní) - skalní podloží, které je příčinou existence vodopádu je odhaleno erozí samotného toku. Lze je dále dělit podle toho, jaké geologické podloží vodní tok odhalil.

Velmi často však tyto procesy nejsou zcela jednoznačné a jasné, nezřídka jsou kombinované (například Labský vodopád kombinuje primární visutého údolí (modelované ledovcem) a sekundární vertikálních vrstev). Je tedy vidět, že není jednoznačné ani řazení do dvou hlavních kategorií - primární a sekundární. Jiný případ je třeba, když vodopád vznikl jako primární a dále se vyvýjí, eroduje podloží kde naráží na pevné vrstvy a nezaniká. Stává se sekundárním. (Například spodní Stříbrské vodopády.) Také se občas nedaří zdánlivě jednoduchá věc - rozpoznat umělý a přirozený vodopád (například Maršovské vodopády).


Měření vodopádů

U vodopádů se tradičně měří výška. Ta bývá často sporná, nebývá totiž jasné, kde vodopád vlastně končí nebo začíná. Velmi často je nástup horní hrany pozvolný, proto je za hranici stanoveno místo, kde vodopád překoná sklon 45°. Další problém nastává, když je vodopád složen z několika částí. V takovém případě je opět uplatněno pravidlo 45°. Jestliže všechny části vodopádu dohromady od nejnižší paty k nejvyšší hraně mají skon větší než 45°, jedná se o jeden vodopád, složený z několika částí. Je ještě nutné upozornit na to, že velká část vodopádů mívá tradičně uváděné výšky, které jsou evidentně chybné. (Například Bílá Strž mívá uváděnou výšku 13 metrů a spodní Vaňovský vodopád 12 metrů, přesto je první pohled jasné, že Vaňovský vodopád je mnohem vyšší než Bílá Strž) Důvodem je to, že nebývá měřena svislá výška, ale délka vodopádu, která může být při nízkém sklonu až dvojnásobná.

Další problematickou záležitostí je měření průtoku. Průměrný roční průtok není možné změřit přesně na všech uvedených tocích. Proto jsou na stránkách uvedeny odhady, které jsou stanoveny podle velikosti povodí nad sledovaným místem a podle specifické odtokovosti z daného území. Tento odhad je ještě korigován podle nejbližších hydrologických stanic. Důležité je, že se jedná o průměrné roční průtoky a s těmi je to jako s průměrnými platy v České republice. Tak jako většina obyvatel nedosahuje průměrného platu, tak ani vodopády po většinu roku nedosahují průměrný průtok. Po většinu roku mívají vodopády přibližně polovinu průměrného průtoku. V suchém létě a na podzim klesají pod pětinu až desetinu, mnohé zcela vysychají.

Kombinací výšky a průtoku získáme mohutnost vodopádu, která více vypovídá o tom, jak je vodopád skutečně "velký".


Morfologie vodopádů

Vodopády se často dělí do skupin podle tvaru. Většinou je však vodopád kombinací více takto definovaných "vzorů".

Typy vodopádů podle bočního profilu

  • převislé - voda padá svisle a ztrácí kontakt se skalním podložím, které se od vodopádu vzdaluje. Podloží bývá často vymleto zpětnou erozí vody a vodopád tedy padá přes skalní převis. Například Sýkornické vodopády, Mojžířský vodopád a Chřibské vodopády.
  • padající - padá svisle, ale je stále v kontakt se skalním podložím. Například Vaňovský vodopád (převislé a padající se často nazývají pravé vodopády, zatímco ostatní se nazývají nepravé).
  • úklonné - padá po skalní stěně pod úhlem 50°-80°. Například Bílá Strž.
  • stupňovité - je složen z několika jasně definovaných vodopádových stupňů. Například Chřibské vodopády.
  • kaskádovité - vodopád nepadá svisle, voda spíše prudce teče v několika stupních, které samy o sobě nevytváří jasně vyhraněný vodopád. Například vodopád Kamarád (drtivá většina našich vodopádů je kaskádovitá).
  • skluzavkovité - vodní proud nepadá ale prudce a přímo teče po skalním podloží pod úhlem 20°-50°. Nebývají považovány za vodopády, protože jejich sklon je nižší než než 40°. Například Loučská skluzavka
  • skokové a kaskádové peřeje nebývají považovány za vodopády, jejich sklon je menší než 40°.

Vodopády podle čelního profilu

  • katarkt - vodopád je z čelního pohledu o mnoho širší než vyšší. Při troše dobré vůle to může být Mohelnický vodopád.
  • úzkoproudý - vodopád tvoří úzký dlouhý proud vody. Například Vaňovský vodopád.
  • tříštivý - vodní proud se tříští o skalní podloží. Například vodopád u Čertovky při vyšším vodním stavu.
  • vějířovitý - se směrem dolů rozšiřuje. Například Kozojedský vodopád.
  • nálevkovitý - se ve spodní části zužuje.
  • žlebovitý - vodní proud padá nebo teče v úzkém žlabu ve skalním podloží. Například Medvědí vodopády.
  • víceramenný - skládá se z více proudů. To se může měnit podle množství vody. Většina širokých vodopádů je při nizkém průtoku víceramenná nebo naopak při vyšším průtoku vznikají dodatečná ramena. Jsou ale vodopády které mají výrazně a trvale oddělené proudy po většinu roku, například vodopád na Mertě.


K dalšímu čtení

Mnohem hlouběji a odborněji se danou problematikou zabývá náš největší odborník na vodopády Vlastimil Pilous. Jeho úvod do problematiky vodopádů si lze přečíst v časopisu Krkonoše a Jizerské hory (2009/01).


Příprava na výpravu za vodopádem

Dříve než se vydáte na prohlídku vodopádu, je dobré si ověřit množství vody, které vodopádem protéká. Zejména u méně vodnatých vodopádů (pod 20 litrů za sekundu) je tato příprava velmi důležitá. Doporučuji proto navštívit následující stránky: